Rozvedení rodiče, prarodiče, celé rodiny, kde se partneři donekonečna nedovedou dohodnout o dítěti. Komu to dítě patří?! Kolik podobných příběhů ! Kde je chyba?
Matka i otec si na dítě dělají nárok jako na majetek a také s ním tak zacházejí a jednají. Když se jim hodí, účelově ho využijí, většinou skrytě, ve svůj prospěch. Dítě je často jen dobře nebo méně udržovaná smutná loutka - figurka při šachování o vymáhání peněz na spokojené pohodlí a nebo stanovování si pozic moci. Když se jim nehodí, zapomenou na něj a jdou si svou cestou.Odloží dítě kamkoliv se dá. Když se to hodí, využije se k hlídání dítěte i babička nebo dědeček ze strany bývalého partnera a nebo i nový partner , partnerka druhého rodiče. ovšemže bez vděčnosti a s notnou dávkou nespokojenosti, vzteku a kritiky. Hysterie okolo dětí vzniká proto, že se s nimi jako s človíčkem vlastně nepočítá. Jen jako s výhodou a nebo nevýhodou. Na dětech se takový přístup pozná na první pohled. za úsměvem amjí vždycky smutek a vyčerpání.
Osho říká :
Neberte nikdy děti jako své, neboť dítě nikdy nevlastníte. Sice z vás pochází, ale není vaše. Milujte ho, ale dítě nevlastněte. Jakmile matka začne dítě vlastnit, zničí mu život. Z dítěte se stane vězeň. Ničíte jeho osobnost a ponižujete je na úroveň věcí. Jenom věc můžete vlastnit: můžete vlastnit dům, auto… ale nikdy ne osobu.
Více se dočtete zde:http://www.seberizeni.cz/osho-nikdy-neberte-deti-jako-svuj-majetek/
