Jsme živí a také minerální

Autor: Irena
Datum: 11.07.2012

 Kameny, minerály, nerosty...hmota, která se zdánlivě jeví jako neživá.  a přece...jak je snadné nakonec postřehnout i  vyzařování minerálů. Ta síla, skoro zdánlivě neviditelná je projev energie jejich života.

Říká se obrazně o lidech, kteří jdou cestou tvrdosti a hrubosti, že mají kamenné srdce. Někoho zase považujeme za " balvan ", pro jeho otupělost a pomalost. Také, když je někdo moc hrrr do všeho a jede spíš jako kamenná lavina, nebývá o co stát. Ostatní pak tyhle lidičky mohou považovat za podivíny, za odpadlíky.  Na kameny jsou různé pohledy a různé názory. Tak jako na lidi.

Pravdou však zůstává, že v každém člověku jsou obsaženy minerály a že k životu je potřebujeme, abychom na chemické úrovni měli tělo v pořádku. Nedostatek některých minerálů a nebo jen jejich nerovnováha způsobují dost zdravotních obtíží.O tom se dozvídáme neustále.  Tu nám trochu chybí vápník a nebo železo. Pak v sobě občas máme moc sodíku a nebo naopak málo křemíku. 

Rovnováha je důležitá.

Posilujme v sobě pozitivní  vlastnosti minerálů . Uvnitř si  občas postavme tu svou pomyslnou " kamennou pyramidu " s radostí.

Vybrušujme si vnitřní průzračnost, pevnost, a křehkost. Prožijme si sílu, výdrž, stabilitu. Poznejme svou věrnost. A třeba se naučíme vyrovnávat hladinu " minerálních " poklesů přes psychiku a duši. Postupně pak ze života možná  zmizí zatuhlosti, hořkosti. Povolí tvrdosti a nebo přehnaná měkkost. Zmizí  rozbředlost. Projasní se neprůzračnosti, nejasnosti. Pochopíme surovosti a neživosti.Možná se vyloučíme i uštěpačnost a jedovatou otrávenost. A na těle se nám pak určitě také uleví. Protože co není v hlavě a v duši, nemůže být ani na těle. Co zatuhlá záda? To by se nám ulevilo, kdyby ta zatuhlost polevila! Kdo chce kam...pomozme mu tam! Jde to se změnou myšlenek. Jde to se změnou návykou.

Pokud jsme už klesli do životnosti minerálů na těle, pak  je to impuls k tomu, jak se od svého " zkamenělého " dna odrazit a zamířit pozornost  na druhou stránku minerálů, tu konstruktivní. Zkusit to " myslet " se sebou a světem jinak než minule. Minimálně jako " minerály". Jejich cesta je jasná.Zvolna se měnit ke kráse a ke vzácnosti.Pomáhat svou existencí tam, kde je nás potřeba. Stát se nejdříve třeba jen obyčejným stavebním kamenem, pak polodrahokamem a pak i drahokamem.
Výlety do vlastního  " minerálního " života, to je jak sestupovat za světlem na dno sopky a nebo se potápět na dno moře. A tam dole pak najít! Sám sebe. A možná i možnost se prorměnit. Navštívit říše, kde jsme stejní jako minerály, rostliny, zvířata Kde jsme lidé, bytosti, bohové. Kde jsme absolutno...to je výzva...všechno je tady k mání... a je to pěkně skryto....jen to v sobě najít jako poklad a vydolovat. Tak si to užijme. Jsme živí a také minerální.

0
Váš hlas: Žádné

Pracovat se sebou sama jako se souhrnem složek tzv. " kamenů ", je cesta k detailnějšímu sebepoznání a k úplnému přijetí. ZENOVÝ KOAN NELZE VYŘEŠIT MYSLÍ...lze jen prožít to, co jeho vyslovení v člověku probudí...cesta k probuzení skrze zen a zazen...

...v Japonsku při hrách je patrná větší míra gentlemanství...udělám vše pro výhru a přitom si vážím soupeře...

Jazyk nám ukazuje, jak jsme na tom se zanesením organismu bakteriemi, viry  a jinými patogeny. Vypláznu na sebe po ránu jazyk a hned vím, jak na tom jsem s hřešením jídlem, pitím a odbýváním se.

Plak na jazyku zdraví nijak neprospívá. Bakterie a jejich zbytky vytvářejí v ústech nepříznivé prostředí pro stav zubů a dásní a o dechu nemluvě....

Konec srpna a začátek září - nejvhodnější doba pro sběr jeřabin! Jeřabina sladkoplodá má svoje kořeny na Moravě a poznáváme ji podle zoubkovaných listů. jeřabina ptačí zoubky nemá, možná proto je tak zatrpklá!

Jeřabiny jsou zdrojem vitamínu C, vitamínu P - rutinu,vitamínu A, " zdravých " cukrů a karotenů a připravit si z nich džem, marmeládu, šťávu a nebo víno pro pochutnání a dlouhé zimní večery, patří k podzimním r...