Shiatsu je japonská dotyková metoda využívající tlak palců, dlaní a někdy protažení. Vychází z tradičních představ energetických drah a současně připomíná tlakovou masáž.
Sauna střídá pobyt v horkém suchém prostoru s odpočinkem a ochlazením. Teplo rozšiřuje cévy, zvyšuje tep a vyvolává pocení, po kterém mnoho lidí cítí příjemné uvolnění.
Léčba rukama označuje dotykové i bezdotykové směry, v nichž praktik přikládá ruce na tělo nebo je drží těsně nad ním. Často se mluví o předávání či harmonizaci energie.
Rozcvičování připravuje tělo na pohyb postupným zvýšením teploty, rozsahu a pozornosti. Nemusí být dlouhé; pár minut cílených pohybů je lepších než agresivní protažení studených svalů.
Rolfing je forma strukturální integrace, která pracuje s fasciemi a držením těla pomocí pomalého, někdy výrazného tlaku. Série sezení se obvykle věnuje různým částem těla a jejich souhře.
Rogersovská terapie, také přístup zaměřený na člověka, staví na empatii, opravdovosti terapeuta a přijetí bez podmínek. Klient není objekt k opravě, ale partner, který hledá vlastní porozumění.
Relaxační terapie používá naučené postupy ke snižování tělesného a duševního napětí. Patří sem progresivní svalová relaxace, řízená představivost, dech nebo autogenní trénink.
Relaxace není lenost, ale stav, kdy tělo a mysl na chvíli sníží pohotovost. Může přijít při pomalém dechu, procházce, hudbě, teplé koupeli nebo vědomém uvolňování svalů.
Reichovská terapie vychází z práce Wilhelma Reicha a spojuje psychiku s chronickým svalovým napětím, takzvaným tělesným pancířem. Používá dech, pohyb, hlas, dotyk a rozhovor.
Reflexní terapie pracuje s tlakem na chodidla, ruce nebo uši podle map, které jednotlivé zóny spojují s orgány. Masáž těchto míst může být příjemná a uvolňující.
